PRVNÍ ROZHOVORY S NOVÝM DESIGNÉREM BMW JOZEFEM KABANĚM.

Zatím nic. Takto rychle se to neděje. To by bylo asi příliš rychlé.

Pokud použijeme jednoduchý vzorec, že vývoj trvá čtyři roky, tak bude velmi pravděpodobně fungovat i u mě. Ale je možné, že v jednom nebo ve dvou případech to bude v některých věcech trochu dříve. Ale je tu ten časový faktor, který se z hlediska vývoje nedá předběhnout.

Ano, to by se dalo. Budeme nad tím přemýšlet a hledat nějakou cestu, ale momentálně jsou důležitější cíle: jako představení dalších směrů z mé strany. Máme program, který zatím naplňujeme.

Začátky byly jako všude velmi pestré. Člověk dostane neuvěřitelně velké množství informací v různých úrovních - ať už jsou to ty pragmatické záležitosti ve smyslu poznávání nových lidí, seznamování, plánování společných termínů, přes věci typu - projděte si kompletní portfolia aut a přípravy, přes procesy, kde člověk postupně zjišťuje, jakým způsobem se pracuje, jakým způsobem se produkty vytvářejí ve světě BMW, až po to porovnávání, protože mám za sebou 25 let v jiném koncernu.

Je to pátá firma, ale druhý koncern, ano.

Mnoho věcí je stejných nebo podobných - každý má svou historii, je na ni hrdý, lidé jsou velmi motivovaní a nadšení a kultura koncernu je zaměřená na co nejúspěšnější produkt. Samozřejmě jsou tam i odlišnosti, různé cesty, jakým způsobem se člověk dostává k výsledku.

Myslím si, že revoluce není v takové krásné značce nutná, ale samozřejmě nás čekají další zajímavé produkty.

Samozřejmě, že ano. O tomto tématu se těžko hovoří. Teď poznávám svět BMW a v něm se snažím nějakým způsobem hledat prostor pro to, o čem jsem přesvědčený, že je správné. Nebo směr, kterým je podle mne správné se ubírat.

Může být. Ale v životě je to tak, že všechny věci mají své období. Některé nám něco dávají dlouhodobě, jiné přetrvávají krátce - člověk, pokud se chce posunout dál, musí umět nejen některé věci přijímat, ale také odevzdávat.

Uvidíme, určitě se bude i něco ubírat, nejen přidávat.

Už když takový člověk přijde do studia, nese si s sebou nějaké informace a vztah k dané značce. Pravděpodobnost, že přijde někdo, s kým musíte začínat od začátku, je velmi malá. Je to až příliš specifická práce, kde musíte mít k ní i k místu vztah. Pokud jej nemáte, je zbytečné tam chodit. Jakýkoli jiný důvod by byl nedostatečný k tomu, abyste mohl cokoli posouvat.

Je to spíše o tom promluvit si o pohledu na věc, o tom vnímání, to může být úplně odlišné. A to je záležitost všeobecně jakékoli tvorby. V životě má všechno svou cenu, pohled i čas - můžete věcem něco dát, ale nedá se jen dávat - všechno něco stojí. Pokud se na něco zaměříte, uberete pozornost něčemu jinému. Musíte se rozhodnout, co všechno jste ochoten obětovat. Až v momentě, kdy věci obětujete opravdu mnoho, začne to být možná dost, abyste v té věci mohl něco učinit. Ale ještě to není záruka, že se to podaří, tu nedostanete žádnou. Musíte si být vědom toho rizika, že celá věc může dopadnout jakkoli. Samozřejmě to nechci, proto jdu do firmy, která mne významným způsobem oslovila už předtím.

Zatím jsem přišel já. Zatím jsem tam sám - ale nejsem samozřejmě úplně sám, mám kolem sebe fantastický tým lidí, takže je to relativní. V týmu pracuje více než stovka lidí včetně mladých. Výhoda takové značky je, že jsou jisté věci, které jsou preferované i u žáků na designérských školách. Premium značky jsou většinou atraktivní nejen pro uživatele, ale jako velká dávka inspirace i pro studenty. V tomto je BMW opravdu na velmi dobré úrovni. Přišel jsem do kolektivu a mám kolem sebe úžasné spektrum lidí od velmi mladých až po velmi zkušené odborníky.

Je potřeba si i uvědomit i fakt, kdy se to odehrálo a za jakých podmínek. Tato změna přišla už před mnoha lety - a v té době patřilo BMW k průkopníkům této nové technologie. Nyní už má v tomto směru velkou zkušenost. Ale v době, kdy to vznikalo, byla možná důležitým faktorem flexibilnost celého procesu. Aby se neztratila a celý proces probíhal rychle, tak padlo toto rozhodnutí oddělit tyto dva světy od sebe, aby se navzájem spíše podporovaly, než omezovaly.

Já myslím, že možné je všechno. I tohle. V principu není pohon jako takový nejdůležitějším faktorem toho, jak se má auto užívat nebo vypadat. Je to jeden z důležitých důvodů, ale zároveň je tam prostor. Zásadně k velkým změnám nedochází. Kde je spíše můžeme očekávat, je autonomní řízení. To je úplně jiný pohled na věc, protože najednou se váš způsob používání produktu radikálně změní. A tam už přicházejí otázky, které vám možná mění nejen detaily ve voze, ale kompletně i architekturu. Lidé rádi mluví o velkých skocích a u prémiových značek je zde velká šance posouvat se dál. Kdo jiný by měl dát toto do aut, když ne prémiové značky? Ta snaha je velká.

Co je revoluce? Je to poslední akt, který nastává, pokud všechny ostatní věci nefungují. Změny by měly nastávat v každé značce, ať už je jakkoli úspěšná. Není nic horšího než být předvídatelný. Pokud vytváříte přesně to, co se od vás očekává, je to dobrá věc, ale možná až příliš málo pro to být „premium“. Premium je překvapit, opět ve vás nastartovat určité momenty, dát vám pocit výjimečnosti. Abyste si mohl jednoho dne na něco vzpomenout, abyste mohl něco prožít. Není to jen o věrnosti.

Mám benzinové BMW pětkové řady a je výborné. Až na to, že mám limuzínu a musím si na ni zvyknout, protože doteď jsem jezdil v kombíku nebo v Kodiaqu od Škodovky. Jezdím moc rád, takže jsem si to auto velmi oblíbil. Je výkonnostně dost zdatné a je to zážitek. je to velmi dobré auto pro někoho, kdo rád tráví ve voze i delší dobu.

Zatím na tom pracuji, přece jen je to velká změna.

V případě designérů mají přestupy zažitý scénář. Trvá tak tři čtyři roky, než se začne vliv nového přístupu a šéfdesignéra projevovat v plné šíři. Samozřejmě už dřív budu do některých prací promlouvat, ale budou to zpočátku jen drobnosti.

Zatím jsem to nestihl, ale je vidět, že mě docela znáte. Přišel jsem do nové kultury, do velmi úspěšné značky, a na první kroky je skutečně ještě čas. Musím poznat kolegy a oni musejí poznat mě. Dosud jsem se přesouval čtyřikrát, ale pokaždé v jednom koncernu a neustále narážel na známé tváře. Přechod do úplně jiné firmy je zcela odlišný příběh. Podstata práce je stejná, ale řada interních postupů a procesů se dost liší. Už jen skutečnost, že dřív jsem jezdil prezentovat naši práci jednou za čas z Mladé Boleslavi do Wolfsburku, ale teď mám šéfa v domě. Obě tyto konstelace mají svá pro i proti.

Když činíte tak zásadní rozhodnutí, jestli změnit koncern či značku, už tehdy je dobré mít na věc nějaký názor. Takže ano, určitou vizi mám od začátku a postupně ji dál formuji, jak poznávám lidi a prostředí kolem sebe. Zatím však neumím odhadnout, jestli se bude vzhled BMW měnit pozvolna, nebo přistoupíme k razantnějšímu kroku.

Pokud člověk chce vytvářet věci, které jsou nestandardní a lidi překvapí, musí být schopný překvapovat i sám sebe a žít takový život. Zatím nemohu nic prozrazovat, ale myslím, že se máte na co těšit. I já se těším.

Mám rád umění a design všeobecně, takže tyto skutečnosti postupně vyplynuly. Nebylo to nic plánovaného. Nicméně je pravda, že dnes jsem měl třeba jednání o oblečení pro zaměstnance. Takže řekněme, že chci, aby se - pokud to bude možné - estetika BMW nedělila na auta a zbytek. Když dostanu prostor být pro značku prospěšný komplexně, rád se toho chopím. Nějaké signály už jsem vyslal a odezva se začíná pomalu vracet. V první řadě se ovšem soustředím na design aut. To, co jsem dostal v první řadě na starosti, má samo o sobě dost široký záběr.

Jde zhruba o dvojnásobnou skupinu, takže přes dvě stě lidí. Špičkový tým, který se pokusím nadchnout pro své myšlenky. V tuto chvíli žádné personální změny neplánuji, ale samozřejmě čas ukáže.

Mám BMW 540i sedan v paketu M. Je to fantastické auto. Šel bych do M5, ale to ještě nebylo tou dobou k dispozici. Hned první týden jsem o obrubník odtrhl přední nárazník, protože jsem byl dlouho zvyklý na vyšší Kodiaq. Jak říkám, teprve si v Mnichově zvykám.